IV. návštěva maminky Petry po druhé

Natáčení v Brně bylo to nejtěžší ze všech těch lokalit, kde jsme byli. A protože to z těch obrázků v televizi až tak nevyplyne, dovolte, abych tu situaci trošku popsal.

Jde o to, že zatím co vy vidíte čtyři chlapi v bytě s maminkou Petrou a její dcerou Sárou, tj. šest lidí, ve skutečnosti v bytě 2+1 je lidí i se štábem celkem třináct! Jen boty nás všech tvoří slušnou hromádku, kterou je třeba někam dát. Pouze Vlastík nechtěl zřejmě hromádku zvětšovat a proto po bytě Petry chodil stále v obuvi?!? 🙂

Nejde ale jen o počet lidí ve stísněném prostoru. Jedná se o tři dny a proto všichni pánové máme osobní věci na celou dobu pobytu s sebou. Štáb zde má potřebné vybavení. Točí se i večer a tak mají lampy a také některé osobní věci.

Šlo o byt hned pod střechou a to v létě. Při tom počtu lidí ve stísněném prostoru, si dovedete představit to ovzduší. Větrat se dalo jen občas při pauzách, jelikož přes hluk z nedaleké frekventované silnice nebylo možné snímat zvuk, co si povídáme, a tak okna po dobu natáčení musela být zavřená.

Když se například natáčelo, jak nám Petra ukazuje byt, šli jsme jen ke dveřím obýváku. Poté se udělal střih, následně jsme museli vynosit z obýváku všechny věci, co tam nemají co dělat. Pak se opět začalo natáčet z obýváku jak do něj vcházíme. Petra nám obývák ukázala a my opět vše nanosili do obýváku, jenže tentokrát i věci z dětského pokoje, abychom natočili prohlížení i tam.

V bytě jsme fungovali se vším všudy, takže jsme si tam vařili, používali koupelnu. Do toho všeho se dělali pro Petru různé „chlapské“ opravy. Šuplíky u komody, oprava lustru a aby toho nebylo málo, malovalo se v chodbičce a koupelně. Bylo tedy potřeba v těchto místnostech odstrojit minimálně zdi od věcí. Na konec se ještě montoval nábytek, který si Petra koupila.

Jistě sami víte, jaké podmínky panují při malování. Do toho si představte, že malujete zrovna když v bytě máte dalších jedenáct lidí na návštěvě! A do toho ještě měníte, likvidujete starý a následně montujete dva nové kusy nábytku.

Takže už jste asi dostatečně naladěni do atmosféry, která při tomto natáčení panovala. Nechci tím chování Vlasty nikterak ospravedlňovat, to rozhodně ne. Je to jediný člověk z vysílání o kterém si bohužel nemyslím nic dobrého. Je to taky jediný člověk se kterým není dnes v kontaktu nikdo z učinkujících.

A aby toho nebylo málo do toho všeho se ozývala stará dobrá rivalita mezi občany Prahy a Brna. Mě toto hašteření, jakožto nezúčastněného Třebíčáka, nechávalo chladným a jen jsem se hláškami bavil. Jaký je rozdíl mezi tramvají a šalinou? (tramvaj jezdí po městě, šalina jen po vesnici), Co závidí Pražáci Brňákům? (vůbec nic) A další a další hlášky byli na denním pořádku. Nechápu, že to ty lidi pořád baví. 🙁

Se zajímavostí při natáčení byla nejhezčí situace jednoho rána. Na noc totiž odcházel štáb spát do hotelu. Zůstával pouze jediný kameraman, který měl za úkol nás „hlídat“ a natočit, kdyby se něco zajímavého šustlo. Tento sympatický a velmi přizpůsobivý Slovák, který nás v průběhu večerů uklidňoval hláškou, „V klidu … to, čo som nenatočil, to sa nestalo“, se s námi v bytě pohotově zabydlel.

Toho zmiňovaného rána, zatím co se štáb chystal natáčet, připravoval kamery, zvukaři nám nasazovali porty a vše potřebné. Tak „náš“ slovenský kameraman se v klidu opíral zády o kuchyňskou linku, popíjel kávu a vykládal poutavé historky z jiných natáčení až nějak zapomněl, proč tam vlastně je. A tak když už to režisérka nevydržela, jelikož všichni ostatní byli nachystaní a připravení natáčet, v klidu pronesla na tohoto kameramana: „přidáš se k nám pracovat, nebo zůstaneš v tom záběru jako nový, pátý nápadník Petry?“ On vystřelil na své místo, nasadil kameru na rameno a jelo se.

Konec posledního večera byl obzvláště hektický. Montoval se nábytek, hlavně postel pro Kevina. Den nato se měl vrátit z tábora, starou postel měl odvezenou a tak hrozilo, že by neměl kde spát. Ještě úklid po malování, no měl toho každý z nás až nad hlavu.

Na závěr vyřazování. Že přijde jsme věděli všichni, nepřekvapilo nás to, jak by se mohlo zdát. Skutečnost, že mě Petra vyřadí jsem tušil, protože si mě poslední dny téměř nevšímala. Nevěděl jsem ale, proč to udělala. Říkala, že prý jsem se málo snažil, málo jsem dal najevo, že o ní stojím. Já si to ale nemyslím, co vy? Co si o tom myslíte?

 

 

 

Autor e Booku: "Jak nafotit 3D snímek výrobku bez fotoateliéru snadno a hezky." Dlouhá léta rád fotografuji, je to mé povolání i koníček a ukazuji lidem jak můžou fotit lépe nebo snadněji. Více se dozvíte zde >>
Komentáře
  1. janica napsal:

    Romane, máte určitě na víc, než na „křehkou“ maminku Petru, neželte. Nohy na ramena a upalujte čím dál. Přeji Vám hodně štěstí v hledání ženy, ať je správňácká.

    • Roman Bradáč napsal:

      Za přání děkuji, budu se snažit, aby to tak bylo 😉

Komentáře nejsou povoleny.