Den třetí, východ slunce, delfíni, krmení, koupání a přesun.

Tak by se dal jednoduše shrnout celý program třetího dne. Ráno to byl těžký vnitřní boj. Dospat předchozí probdělé noci, nebo vstávat a za východu slunce se na loďce pozdravit s delfíny? Samozřejmě že touha po zážitku byla větší. A tak jsme před šestou hodinou raní vyrazili na loďce s místním průvodcem za delfíny. Nejdříve nám zastavil pro východ slunce, abychom měli focení a filmování co nejjednodužší, vždyť „máme čas“ 🙂

Následně už jsme se vydali tam, kam stovky jiných člunů, na jedno z míst, kde se za úsvitu vynořují delfíni. A opravdu po chvíli začali delfíni skotačit tuhle a hned zase támhle. Lodě se snažili přijet vždy co nejblíže, ale po pár vteřinách byli delfíni zase jinde. Jako by si s námi hráli na schovku. Nebylo snadné něco vyfotit. Kdo natáčel video, byl ve výhodě.

Když jsme se nabažili dost pohledem na skotačící delfíny, místní průvodce nás ještě zavezl na místo, kde se dají malé, barevné rybky krmit rohlíkem z ruky. Zde zastavil loď, rybky připluli a začalo barevné hemžení. Sledovali jsme jak rybka překonává strach a následně se odváží, kus rohlíku si z ruky ukousne a následně to udělají další rybky, když vidí, že té první se nic nestalo. Pěkné.

Celé dopoledne jsme pak odpočívali u hotelového bazénu s občasným koupáním v něm. Někdy po obědě jsme se sbalili a vyrazili na nejdůležitější misi celé naší cesty po Bali. Vydali jsme se na sousední ostrov Jávu, konkrétně na sopku Kawah Ijen. Pokud vám název nic neřekne, nosiči sýry, kteří ji dolují z nitra této sopky a následně ji snášejí dolů k dalšímu zpracování určitě ano. Tak tam jsme měli namířeno.

Cesta trvala celé odpoledne až do večera, kdy jsme přes půl ostrova Bali dorazili k převozům na druhý ostrov. Díky tomu, že jsme výprava s průvodcem jsme na odbavení nečekali dlouho i když jsme chytli opravdu dopravní špičku v daném místě, která zaskočila i Madeho. „Vše ale rázně zakončil svoji větou: „Když, tak počkáme, máme čas.“ Jízda trajektem je pro mě suchozemce zajímavá sama o sobě a tak jsem koukal a fotil, sledoval západ slunce a cestu si užíval.

Cesta po Jávě k domluvenému ubytování už trvala jen chvíli. Po večeři jsme všichni raději zalehli, jelikož vstávat budeme okolo půl jedné hodiny ráno místního času. Pro výšlap u vstupu na sopku musíme být včas, je třeba být dochvilný, což není lehké, jelikož ostrov Jáva má od ostrova Bali o hodinu méně (je v jiném časovém pásmu) a proto bylo při nastavování budíku třeba hlídat i tento detail.

To je z dnešního dne vše, výšlap byl až po půlnoci, tedy druhý den. Proto o něm napíšu v dalším článku. Jen podotýkám, že to není vůbec žádná legrace. A povinnost, jít na sopku pouze v doprovodu z průvodcem, zde má opodstatněný důvod. Důkazem je tomu i skutečnost, že pár dnů před námi teprve cestu nahoru zpřístupnili. Na sopku turisti nějaký čas nemohli z důvodů častého úmrtí! Ale o tom až příště. Máte se na co těšit, to slibuji :-).

Autor e Booku: "Jak nafotit 3D snímek výrobku bez fotoateliéru snadno a hezky." Dlouhá léta rád fotografuji, je to mé povolání i koníček a ukazuji lidem jak můžou fotit lépe nebo snadněji. Více se dozvíte zde >>
Komentáře